Ačkoli numerické modely počítaly s podmínkami, při nichž by mohla vzniknout nějaká ta jarní slabší bouřka, byl jsem spíše skeptický a uvažoval jsem v přeháňky s velmi výjimečným výskytem bouřky. S kolegy jsme nakonec usoudili, že ani v rámci sociálních sítí nebudeme o této skutečnosti informovat. Nicméně situace mile překvapila. Zatímco jsem se věnoval práci na počítači, všiml jsem si na poslední chvíli oblačnosti z okna. V tom i kolega Radek psal, že situaci monitoruje v terénu a že mám u sebe blesky. Tak jsem koukl na Blitzortung a na radar. Nezbývalo však nic než bouřku spottovat na místě, což se také později ukázalo jako šťastný krok. Kromě několika CC výbojů bouřka vyprodukovala také několik CG- blesků (viděl jsem však jen 2 ) a CG+ blesk. Tyto blesky se mi však nepodařilo zachytit. Většina z nich udeřila do kopce Havránkov, kde prochází dráty s velmi vysokým napětím 400 kV. Zajímavější než samotné blesky byla však buňka jako celek. Začala se totiž vyvíjet zcela zvláštním způsobem na místech, kde bych neočekával, že buňka vůbec zesílí a ještě k tomu tak, že bude schopna vyprodukovat kroupy o průměru téměř 2 cm. Krupobití však bylo omezeno pouze na velmi lokální oblast Otrokovic.
Popis situace
Českou republiku v ten den přecházela studená fronta, za níž se již v Německu začaly vytvářet první přeháňky a bouřky, ty postupovaly i do Česka. Na Moravě se však začaly tvořit zcela nové buňky, které se před pohořím Chřiby a Hostýnsko – Vsetínskou hornatinou srovnaly do pomyslné linie, která postupovala lineárně. Linie přeháněk s jasně ohraničenými buňkami nadále sílila. Otázkou však je, zda celou situaci mohly ovlivnit kromě kopců i například blízké Záhlinické rybníky nebo štěrkoviště v Hulíně.
Od severozápadu tedy zprvu přicházela nad Vyškovsko neucelená linie přeháněk, která postupně nad Vyškovskem slábla. Ve chvíli, kdy však postoupila na Kroměřížsko a Vsetínsko (cca 12:50 SEČ), začaly se na přední straně této linie přeháněk, jejichž radarová odrazivost nepřesahovala ani 25 dBZ, tvořit nové buňky, které velmi rychle sílily. Postupně tak mezi Kroměříží a Otrokovicemi začala pozorovaná buňka sílit a radarová odrazivost před Otrokovicemi dosáhla 50 dBZ. Jak bouřka dále pokračovala, dále sílila a odrazivost tak atakovala 56 dBZ. Okolo 13:05 vyprodukovala první CC výboje mezi Tlumačovem a Otrokovicemi. Ačkoli však bouřkové jádro s kroupami přecházelo přes centrum Otrokovic, blesky byly zaznamenány v severovýchodní části katastru města.
Na snímcích je patrné zesílení buňky mezi městy Kroměříž a Otrokovice. Snímek z 13:09 SEČ ukazuje zvýšení radarové odrazivosti nad Záhlinickými rybníky. Následně bouřka mírně sílí, když prochází oblastí s četnými bažinami a lužními lesy. Jakmile přichází nad město, její radarová odrazivost stagnuje a postupně bouřka slábne, jak vstupuje z nížinaté oblasti do oblasti kopcovité.
Bouřka se projevila převážně značným krupobitím, které nebylo tak bohaté, jako například na Valašsku, nicméně průměr krup dosahoval od 0,5 cm až do 2 cm.

První animace se zaměřuje na zesílení buňky nad povodím řeky Moravy s četnými lužními lesy a Zahlinickými rybníky. Je viditelné, že konvekce začala sílit jihovýchodně od Kroměříže a postupně buňka začala dosahovat vysoké radarové odrazivosti definované červenou a hnědou barvou. Tato oblast, kterou tvoří zmíněné rybníky, mokřady, slepá ramena řeky Moravy i samotná řeka Morava a lužní lesy, je ukončena zástavbou na levém břehu řeky Moravy, tedy Otrokovicemi.

Na druhé radarové animaci je viditelný vývoj bouřek jako jednoho komplexu, který vytváří linii. Na animaci je patrná i tvorba slabší konvektivní buňky u Bystřice pod Hostýnem a později i konvektivní buňka tvořící se u Kopřivnice postupující dále k jihovýchodu po hřebenech Huštýna, Velkého Javorníku a Radhoště. Tahle buňka se neprojevovala nějak zásadně. Kromě několika výbojů jsme nenaměřili v oblasti více než 2 mm srážek. Kroupy dosahovaly průměru asi 0,5 cm a maximální náraz větru činil 40 km/h.

Když se vrátíme k první zmiňované buňce, můžeme říct, že bouřka byla v celku nenápadná, až projevy pak byly znatelnější. Buňka pak dále slábla nad kopcovitou krajinou Vizovických vrchů. Zesílila však opětovně a na radarech znovu atakovala radarovou odrazivost 50 dBZ před jedním z vrcholů Bílých Karpat (Javorník 782 m.n.m.) jihovýchodně od Slavičína.


