Již v minulých letech jsme uváděli případy, kdy byly v zimním období při přeháňkách, ale i v několika případech ve stratiformních srážkách detekovány blesky v oblasti větrných elektráren a vysílačů. Na přelomu let 2018/2019 jsme se začali o tuto problematiku více zajímat v rámci projektu OROSTREP. Postupem času jsme začali spolupracovat s několika institucemi v rámci zkoumání tohoto jevu. Nejsme prvními, kdo se o tuto problematiku ve světě zajímá. Jedná se o jev známý. Většina těchto výzkumů se však převážně zabývala ochranou větrných turbín před blesky. Náš projekt si klade za cíl poznat, jak tyto blesky vznikají, jakou mají návaznost na aktuální meteorologické podmínky a zda-li je považovat za regulérní výskyt bouřky. Je nutno podotknout, že veškeré zde zmíněné informace jsou prozatím operativního charakteru a nejsou závěrečným hodnocením tohoto jevu. Zároveň z důvodu probíhajícího průzkumu obsahuje pouze malý výňatek informací a materiálů, kterými disponujeme.

Velkou otázkou bylo vybrat operativní název pro tento jev. Jako první se nabízel název „Uměle iniciovaný blesk“, který by však mohl vyvolávat konspirační dojem, o který nám v žádném případě nejde. Jedná se z fyzikálního hlediska o zcela pochopitený jev, který nijak neovliňuje vznik bouřkové oblačnosti nebo deště, ale je navázán na již vzniklou přeháňku.

V některých případech bylo zaznamenáno zesílení radarového odrazu v oblasti větrných turbín. To však lze vysvětlit tím, že větrné elektrárny svou frekvencí radarový odraz zkreslují. Radarové odrazy jsou v oblasti výkonných větrných farem zaznamenávány i za slunečného počasí, jsou však v drtivé míře odfiltrovány podobně jako další zdroje rušení. V případě výskytu opravdových srážek však mohou tato data přičítat a tím působit dojem, že konvektivní buňka nad oblastí zesílila.

Samostatně iniciovaný blesk (SIB) je název pro zpětný blesk nebo cluster blesků typu objekt-mrak, který není navázán na již vzniklou bouřku ale na buňku, která by pravděpodobně za daných podmínek jinak elektricky aktivní nebyla. Lze je rozdělit do třech kategorií:

• Blesky iniciované letadly
• Blesky iniciované větrnými turbínami
• Blesky iniciované vysílači

Za SIB nelze považovat úder klasického CG blesku do větrné turbíny, letadla, či vysílače během již probíhající bouřky.

Nejčastější zjištěné podmínky, při kterých ke vzniku SIB dochází:

• Silný vítr
• Pevné skupenství srážek (krupky, krupice)
• Dynamické proudění za vzniku přeháněk*
• Pouze mírná instabilita, která však nedostačuje ke vzniku regulérní bouřky

* Byly zaznamenány i vyjímečné případy výskytu ve stratiformních srážkách

Strukturní varianty blesků:

• Objekt-mrak- nejčastější varianta. Dohází pouze k upwardu z objektu
• Objekt-mrak-země – okamžitě po upwardu následuje bleskový výboj CG-
• Mrak-mrak->objekt-mrak(-země) – zaznamenaný pří výzkumu v USA, kdy upwardu předchází výboj mrak-mrak. Pouze malé množství případů.

Iniciační intervaly a outbreak

Při pohledu na databázi lze naleznout časové návaznosti v části případů a výskyty v jevících se intervalech. Laicky řečeno se v oblasti VTE A vyskytne blesková aktivita, kterou vzápětí následuje blesková aktivita v oblasti VTE B, vzdálená i stovky kilometrů. Pro tento jev zatím pádné vysvětlení nemáme. Jednou z variant však je možná ionizace vzduchu na dálku, která iniciuje výboje nad dalším potencionálním místě s velmi podobnými podmínkami pro vznik SIB. Otázkou je, zda-li však tato ionizace dokáže spustit další výboje až na takovou vzdálenost. Zde se dostáváme tedy až k obecné iniciaci vzniku bouřek. Dále byly zaznamenány tzv. outbreaks, kdy v určitém časovém období bylo zaznamenáno větší množství případů. Byly zaznamenány i dlouhotrvající konvektivní buňky (přeháňky), v jejichž trajektorii se vyskytlo více zaznamenaných blesků, které však všechny byly pouze v rámci větrných elektráren.

Způsob měření:

• • Zima 2018/2019: Monitoring detekce ve vybraných oblastech Evropy -> 2 databáze
  • Databáze A – všechny případy zimních bouřek
  • Databáze B – případy SIB

• Zima 2019/2020: Měření a pozorování změn elektrického pole u vybraných VTE

• Zima 2020/2021 – Modelace výbojů, další měření el. pole, databázování případů, instalace kamer k vybraným objektům

Ačkoliv je na psaní nějaké vědecké práce velmi brzo, přikláníme se k názoru, že SIB nelze evidovat jako regulérní bouřku. Doporučujeme tedy tyto blesky do statistik bouřek neevidovat a od těch regulérních je rozlišovat. Tyto jevy v zmním období nad klasickými bouřkami velice převládají a s růstem dalších větrných farem mohou tvořit v rámci veřejného mínění klamný dojem o nárůstu počtu bouřek v zimním obodbí a nepřímo zkreslovat náhled na změnu klimatu.

Příklady měření: