Vzhledem k předpovězené situaci jsme se rozhodli v horkém pondělním odpoledni vyrazit na lov první hluboké konvekce na Moravě v tomto roce. Situace byla opravdu významná, neboť již v Čechách se vyskytl poměrně silný systém, který produkoval kroupy a silný nárazový vítr, a tak jsme byli ve střehu a lovili. Náš předseda lovil buňku, která vykazovala supercelární znaky, (viz. předchozí článek), na Mladoboleslavsku. Tuto velmi diskutovanou celu nefotil sám, fotili ji ještě nejméně 2 lidé. Bohužel, jak už jsem řekl, pro svou nepřehlednost, v níž možná byla i špetka závisti, byla později tato buňka kritizována a velmi bouřlivě diskutována.
Situace na Moravě však byla jiná. Zprvu okolo 17 SELČ se na závětrné straně Drahanské vrchoviny začaly tvořit první buňky. Tyto buňky rychle zesílily a zasáhly oblast Olomoucka svými kroupami, deštěm a také nárazy větru. Chvílemi dokonce srážky v pevném skupenství, tedy jen kroupy bez deště. Následně se 2 konvektivní buňky spojily v jednu a pokračovaly směrem na Slovensko.
Sondážní měření
Sondáže, které byly provedeny ve 12 UTC prokázaly GFS predikovanou hodnotu CAPE, která činila ve stanici Praha-Libuš přibližně 800 J/kg (CAPE MU), CAPE ML činila cca 600 J/kg, v noci se zde taktéž CAPE MU držela na trojciferných hodnotách a až k ránu klesla pod 100 J/kg. Na Moravě, ve stanici Prostějov byl taktéž výsledek sondáže překvapující, v noci se i zde totiž CAPE MU udržela v trojciferných číslech, přes den se vyšplhala až k hodnotám přes 600 J/kg. CAPE ML se v noci na obou stanicích držela okolo 0 J/kg, tedy zanedbatelných hodnot CAPE v letním období. Dynamiku však dodal bouřkám střih větru, který se v 0-6 km pohyboval v Prostějově okolo 11 m/s a v Praze okolo 13,5 m/s v 12 UTC. To dodalo bouřkám značné dynamiky a dokonce byla zaznamenána první supercela, u níž byl náš předseda.
Popis situace
Jak již bylo řečeno, bouřkové buňky se začaly vyvíjet až v závětrné části Drahanské vrchoviny, přičemž původní systém, který vznikl v Čechách, postupně slábl. Bouřky se dále vyvíjely. My jeli směrem na Přerov, nakonec jsme zakotvili za Přerovem. Tato oblast byla beze srážek, všude kolem nás jinak byly srážky, které na radaru připomínaly písmeno C, v němž jsme uvnitř byli. Nakonec se buňky začaly spojovat, leckteré taktéž orograficky zesílily, což bylo patrné z radaru. První orografické zesílení pravděpodobně nuceným výstupem vzduchu přes překážku způsobil Holý kopec mezi Přerovem a Holešovem, buňka dále pokračovala, další zesílení zapříčinil pravděpodobně kopec Sv. Hostýn. Tato buňka byla nejslabší ze všech 4 buněk, které jsme pozorovali, a po přechodu přes část Hostýnských vrchů, zanikla.
Pravděpodobné orografické zesílení 1. buňky vlivem Hostýnských vrchů
Další multicela šla jižněji, byla to nejjižnější bouřka, vznikla zase v podhůří Drahanské vrchoviny u Vyškova a postupovala přes Kroměříž a Zlín až k Vizovicím, kde se následně spojila s multicelou, která postupovala z Olomoucka. Zajímavostí na této multicele byla kromě zajímavé struktury, která společně se světlem ze Slunce vytvořila zajímavou podívanou, kterou bylo možno spatřit jižně od Otrokovic, bylo také pravděpodobné orografické ovlivnění a to na Kroměřížsku kopcem Troják (u Kroměříže) a pak ještě u Zlína, kdy pravděpodobně vzestupný proud kromě tepelného ostrova města Zlína a velkých rozdílů albeda a tedy i teploty a vlhkosti a kopci v okolí byl ovlivněn a taktéž mimo to byla následně ovlivněna intenzita srážek mezi Zlínem a Vizovicemi. Po překonání kopců a spojení s multicelou z Olomoucka začala tato bouřka slábnout.
Pravděpodobné orografické zesílení 2. buňky vlivem Vizovických vrchů
Další dva muticelární systémy se vyskytly na Olomoucku a Přerovsku, z nichž ten první velmi zesílil teprve v Olomouci a za Olomoucí. Vyskytovaly se v něm hlavně CC/ IC blesky. Tento systém byl doprovázen silnými nárazy větru a kroupami o velikosti 1 cm v průměru. Tato bouřka začala také postupně slábnout. Zajímavostí je, že tato bouřka, tak jako ta nad Zlínem, pravděpodobně kvůli lokálním důvodům zesílila. Nejvyšší radarové odrazivosti však dosáhla před Oderskými vrchy. Po přechodu pohoří se bouřka rozpadla a transformovala na oblak nimbostratus, který byl spojen s hlubokou konvekcí, která byla na Zlínsku a Kroměřížsku. Druhý systém vznikl jižněji o něco později a mířil k Bystřici pod Hostýnem. Spojil se s části degradující bouřky na severu a poté s bouřkou, která procházela Zlínem. Po spojení postupoval systém dále k východu, přičemž na radaru byl vidět znovu vliv orografie na konvekci, kdy se radarová odrazivost velmi zvýšila, když systém přecházel přes Valašské Meziříčí. Toto zvýšení zřejmě způsobily kopce Huštýn, Radhošť a Kněhyně.
Pravděpodobné orografické zesílení 4. buňky vlivem Radhoště a Kněhyně
Fotografická dokumentace
Bouřková jádra označená na radarovém výstupu jako 1. a 3.
Bouřkové systémy na radaru značené jako 4. a 2.
Počátek systému 4. s výskytem prvních krup (rad. odrazivost >60 dBZ na CZRAD)
Čtenářům bychom rádi sdělili, že vlivem orografie na konvekční oblačnost se v rámci jednoho z našich projektů budeme dále zabývat.
Zdroje:
SHMÚ- Radarové informacie,
SKEW-T, sondážní diagamy- sondaze.bourky.cz
