Bylo 21. září, pro normálního člověka den jako každý jiný, ale pro Lovce bouřek ne. Podle předpovědí by měl být dnešek víc než zajímavý. Celý den netrpělivě sleduji Radar EU, jak se vyvíjí situace, a kolem 15 hodiny vyrážím z práce. Na hranicích republiky už to bublá a ve vzduchu je cítit napětí. Dneska se dočkám. Doma připravuji výbavu, stativ, kameru a foťák. Už je kolem 18 hodiny a já dávám všechno do auta. Večer musím na oslavu narozenin kamarádky, tak ještě předtím vyrážím do Kralup pro kytky. Kontroluji radar. Bouřka už je u Kladna a blíží se směrem ke mně. Vyrážím na vyhlídku nad Kralupy, kde zjišťuji, že nemám dobrý výhled na směr, odkud se bouřka blíží. Vjíždím na pole a hledám lepší stanoviště. Po levé straně míjím les a na jeho konci parkuji. Jsem na místě a rozbaluji výbavu. Vše je připraveno. Zvedá se vítr a s ním i prach. Na horizontu vidím nespočet blesků. Bouře Fabianne se blíží. Najednou za sebou slyším hlasy, otočím se a vidím mladý pár, ptám se, zda se po polní cestě dostanu zpět na silnici, prý ano. Celkem se mi uleví, po tom poli už bych zpátky nejel. Ale zpátky k focení. Nastavuji potřebné parametry pro lov, dělám zkušební snímek. Jsem připravený. Při dalším snímku vidím to, na co čekám celé léto a to nádherný Shelf Cloud, který míří přímo na mně. Závěrka cvaká každých 30 sekund. Vítr je čím dál tím silnější, jak se čelo bouře blíží, blesky mi létají nad hlavou. Ale ani to mě neodradí. Začíná pršet, to je ten moment, kdy je na čase vyhledat úkryt. Skládám stativ, beru foťák a utíkám do auta. Doufám, že mladý pár v pořádku došel domů. Venku začíná peklo. Startuji. Prší tak, že nepomáhají ani stěrače na maximum. Poryvy větru jsou tak silné, že se mi naklání auto ze strany na stranu. Venku lítá prach a kamení. Nebudu Vám tvrdit, že jsem se nebál, naopak tohle je první lov, kdy mi vítr hýbá autem. Couvám, abych se schoval za blízký les. Po chvíli se situace uklidňuje, čelo bouře přešlo a míří směr Mělník. Pomalu vyrážím z úkrytu a vjíždím na silnici, vydávám se zpět do Kralup a bouře Fabienne mizí v dálce. Mávám jí na rozloučenou a ze srandy pronáším, aby se zase se někdy zastavila. Jsem spokojený. Zase mám nějaký pěkný úlovek a říkám si, že takových situací by mohlo být víc.